Kde se nacházíte:  Úvodní strana  /  Tipy  /  Přednášky MUDr.Strnadelové Institut celostní medicíny

Přednášky MUDr.Strnadelové Institut celostní medicíny

15.08.2013

Přednášky MUDr. Vladimíry Strnadelové a Jana Zerzána
z Institutu celostní medicíny Praha podzim 2010
O ZDRAVÉM ŽIVOTNÍM STYLU A PŘÍRODNÍ MEDICÍNĚ


Téma 1. ENERGIE POTRAVIN

Bílkoviny - jsou základním stavebním kamenem těla, ale jejich nadbytek je špatným zdrojem energie. Trávení bílkovin vyžaduje mnoho naší energie, cítíme se unavení. Nadbytek bílkovin se přemění v těle na amoniak a močovinu. Pokud máme ledviny zdravé, je vše v pořádku. Postupně však ledviny přílišnou konzumací bílkovin přetěžujeme. Všeobecně vysokobílkovinná strava způsobuje řadu degenerativních chorob. Otázka bílkoviny živočišné nebo rostlinné může být zodpovězena snadno. Námitky o nedostatku aminokyselin v rostlinné stravě je dávno vyvrácena dlouholetými výzkumy. Všechny nezbytné aminokyseliny jsou obsaženy v rostlinách v kombinaci s celozrnnými obilovinami a luštěninami. Nevýhoda konzumace živočišných bílkovin je v absenci vlákniny a jejich pomalém trávení, zahnívání v organismu a nebezpečí onemocnění rakovinou (prsu, ledvin, pankreatu, prostaty, močového měchýře a střev). Bílkoviny jsou nezbytné, ale v malém množství a převážně rostlinného původu.

Tuky - dodávají rychlou energii. Velmi důležitý je poměr nasycených a nenasycených mastných kyselin ve stravě, měl by být 1 : 3. Pokud je poměr obrácený, vzniká ateroskleróza - kornatění tepen a postižení cév v těle, tepen mozkových, srdečních a na nohou. Nadměrné množství nasycených kyselin zvyšuje riziko degenerace tlustého střeva, konečníku, vaječníků, dělohy, prsu a slinivky břišní. Jak se stravovat, abychom jedli potraviny složené příznivě pro náš organismus?

Poměr nasycených a nenasycených kyselin v některých produktech:

Z toho je jasné, které maso působí na náš organismus příznivě. Jsou to ryby, nejlépe čerstvé nemražené. Koupíme je v MAKRU, chlazený kapr je v TESCU, některé druhy chlazených ryb jsou v Albertu. Čím více máme zdravotních problémů, tím méně masa je pro nás vhodné jíst.

Cukry - jednoduché cukry tj. náš bílý cukr, ale částečně i med. Rychle se vstřebává do krve, jeho konzumace ve velkém množství způsobuje kyselinotvorné prostředí v organismu a je návykový. Ideální prostředí pro tělo je mírně zásadité. Kyselé prostředí je živnou půdou pro nemoci. Organismus se snaží neutralizovat kyselost za pomoci minerálů, vyplavuje se hlavně vápník, hořčík aj. Důsledkem je řídnutí kostí, kazivost zubů, neklid a roztěkanost u dětí. Tyto dětské problémy vyřeší často vyloučení cukrů a sladkostí z dětského jídelníčku. Překonat chuť na cukr nám pomůže chrom, je v celozrnných produktech, ořechách, zelenině.
Složené cukry - v obilovinách, luštěninách, zelenině. Pokud je konzumujeme několikrát denně, jsou postupně rozkládány a nekolísá hladina cukru v krvi.

Zajímavosti, postřehy:
Sůl do jídla přidáváme na začátku vaření, zabuduje se tak do potraviny. Na pánev dáme olej, cibulku a hned do ní sůl, stejně tak do zeleniny. Sůl zeleninu dynamizuje. Dosolujeme sójovou omáčkou, umeoctem, prostě tím, kde je sůl zabudovaná. Tím si nepoškodíme zažívání a nezvyšujeme si krevní tlak, tak jako obyčejným dosolováním solí (škodí krystalky).
Zeleninu krájíme pokaždé jinak ( kolečka, půlkolečka, kostičky, našikmo, podélně na čtvrtiny, proužky např.mrkev).
V USA 70% produkce antibiotik končí ve zvířatech. Ryby jsou z tohoto pohledu nejlepší, protože ryba by nic takového nesnědla.
Kravské mléko je určeno svým složením pro telata. Není žádný důvod ho konzumovat, ani v podobě sýrů, jogurtů a jiných mléčných výrobků. Východní národy, Indie, Čína aj. nekonzumují mléko a jsou zdraví. Nelámají se jim kosti, nepadají jim zuby. Vápník berou z jiných zdrojů. Naše tělo stejně neumí vápník z mléčných výrobků většinou využít. Mléko zhoršuje imunitu, děti se rodí s oslabenými střevy – alergie, kožní problémy, plísně. Do krve se dostane kasein a lepek . Toxiny způsobují autismus, roztroušenou sklerózu, autoagresi, zahlenění organismu (angíny, rýmy,aj.). Překyselený organismus, ledvinové potíže, špatné trávení. Mléko je ještě horší potravina než maso. V Anglii zakázali reklamu na Actimel.
Ovoce nekonzumujeme často, abychom nebyli zaplísnění. Cukr i v ovoci způsobuje bujení kvasinek v těle.
Do zeleninových salátů nepřidáváme syrový olej, raději část zeleniny tepelně upravíme. Játra mají problém zpracovat syrovou zeleninu s tepelně nezpracovaným olejem. Cukr nepřidáváme, raději sladíme sušenými hrozinkami, brusinkami, jablky apod.
Koření pepř, chilli nemeleme, ale raději vyvaříme vcelku, např. v polévce. Dobré je přidat celou cibuli zbavenou jen jedné vrchní slupky, ostatní žluté slupky necháme, krásně nám polévku zabarví i ochutí. Nejlepší je kořenit čerstvě vypěstovanými bylinkami.

Ideál stravování je obilovina doplněná luštěninou a zeleninou.

RECEPT:
Natě ze zeleniny (květák, vrchní listy zelí, slupky kedlubny, ředkviček aj) dobře opereme ve studené vodě a dáme do hrnce, zalijeme studenou vodou. Přivedeme k varu a vaříme 10-15 min. Vývar můžeme udělat i s přidáním asi 5-7 kuliček pepře, 2-3 kul.nového koření, 4-6 hřebíčků, 2-3 bobkového listu na 1 litr studené vody. Koření opláchneme předem v cedníku. Nesolíme. Použijeme jako vývar na jakoukoliv zeleninovou, luštěninovou nebo jinou polévku. Pokud jsme vývar uchovali v lednici, nejprve přivedeme do varu a pak přidáme sůl a zeleninu.


Téma 2. OBILOVINY

Obiloviny by měly tvořit 50% naší stravy. Neměli bychom konzumovat jen pšenici, která postrádá díky vymletí stopové prvky a vitamíny, lepek v ní obsažený poškozuje střeva. Důsledek-Crohnova choroba (zánět střevního traktu), celiakie (nesnášenlivost lepku) už u dětí. U těchto autoagresivních nemocí ničí imunitní systém buňky vlastního těla. Malým dětem do 1 roku nedáváme rohlík, co nejpozději. Snažíme se používat při vaření pestrou škálu všech obilovin. Před přípravou všech obilovin je propereme ve studené vodě.

Rýže - je nejvyváženější potravinou, hlavně neloupaná nebo pololoupaná. Střídáme způsoby přípravy - v tlakovém hrnci, v troubě, do polévky, rizoto, kaše, do polévky, na pánvi pražená, se zeleninou, placičky. Rýži můžeme přidávat do ostatních pokrmů, obohatí o vitamíny sk. B, E aj. pročišťuje organismus a je vhodná i pro rekonvalescenty.

Jáhly - tedy loupané proso obsahují fosfor a železo a vitamíny skupiny B. Stejně jako rýži necháváme dojít zabalené v dece. Vaříme je častěji v zimě, mají zahřívací charakter.

Pšenice - je komplexní obilovina. V podobě bílé mouky je ochuzena o minerály, vitamíny, enzymy a vlákninu. Zůstane jen škrob a lepek. Co nejvíce ji nahrazujeme moukou celozrnnou, nebo ještě lépe vaříme celé zrno. Ve variantě bulgur či kuskus můžeme použít ke zpestření jídelníčku. Pšenice špalda je vyšlechtěný druh pšenice s větším obsahem minerálních látek a bílkovin a minimální reakcí na umělá hnojiva. Sv.Hildegarda z Bingenu řekla: „Kdyby už člověk nemohl nic jíst a nic mu nepomáhalo, špalda jej postaví na nohy.“

Oves - nejen ovesné vločky, ale i celé zrno ovsa vaříme častěji. Obsahuje množství vitamínů skupiny B, minerálů (hlavně zinku).

Žito - používá se při pečení chleba (žitná mouka), používáme častěji i celé zrno. Zlepšuje celkovou imunitu organismu a člověk, který ho často jí bývá silný a pevný. Kvásek ze žita (žitná mouka zalitá vlažnou vodou v teple 3 dny, přidat jednou denně trochu mouky tzv.kyselo) můžeme přidat do polévky nebo použít místo kvasnic na pečení chleba.

Kukuřice - je vhodná hlavně v létě. Působí příznivě na stažené srdce, je to obilí radosti. Má želírující vlastnost, polentu můžeme vlít do čehokoliv, tam ztuhne. Můžeme nakrájet a konzumovat nasladko i naslano. Dobré je přidávat do strouhanky na trojbal instantní kaši Mišutka.

Ječmen - změkčuje a uvolňuje zatuhlá ložiska v těle, vytváří ve střevech film, odbourává tuky. Často zařazujeme hlavně kroupy, působí příznivě na pokožku. Krásně vážou pokrmy - karbanátky, noky, halušky, knedlíčky. Pro děti se zdravotními problémy je vhodný perličkový ječmen.

Pohanka - zahřívá organismus, stahuje a zrychluje, vaříme často v zimě. Silná a kvalitní energie pohanky působí až do nitra našich buněk, léčí otoky, cévy. Občas můžeme použít i pohankovou mouku na placky, nudlové těsto, přídavek do knedlíků, kaše. Dětem v uzavřené místnosti raději nepodáváme, běhají potom „jak urvaní z řetězu“.

Dalšími obilovinami dnes už běžně v obchodní síti je quinoa, amarant, bulgur. Nebojme se je občas zařadit. Všechny obiloviny před přípravou pereme ve studené vodě, horkou vodou bychom nečistoty na povrchu zrn zatlačili dovnitř. Zrna namáčíme a nesléváme, ale vodu zároveň použijeme na vaření, nejlépe v tlakovém hrnci i dva druhy ve vrstvě nad sebou.

RECEPT:
Polenta - Kukuřičnou krupici ½ hrnku zalejeme 2-3mi hrnky vody, přidáme špetku soli. Necháme namočit aspoň 2h. Pak ve stejné vodě vaříme 30-40 minut. Pak můžeme vlít do formy na srnčí hřbet, vypláchnuté studenou vodou. Necháme ztuhnout. Po vychladnutí krájíme na plátky, které můžeme osmažit a použít jako přílohu k dušené zelenině, nebo posypat kakaem a polít trochou javorového sirupu.


Téma 3. ZELENINA

Zelenina je v naší výživě nezastupitelná. Přináší nám kvalitní cukry (jako obiloviny), vlákninu, vitamíny, stopové prvky, antioxidanty a minerální látky. Pročišťuje naše tělesné buňky a její důležitá schopnost je ve vyvažování PH našeho vnitřního prostředí, které činí zásaditým. Zelenina nám do organismu přináší pestrost chutí, barev a vůní i způsobů zpracování. Po tepelné úpravě bychom ji měli beze zbytku sníst. Ohříváním se stává kyselinotvornou a ztrácí většinu kladných vlastností a látek. V zimě zeleninu většinou tepelně upravujeme, část použijeme mléčně kvašenou, syrovou omezené množství. Tradiční kysané zelí, naložené okurky používáme jako přílohu denně. Zeleninu upravujeme na WOKu.

Zelenina divoká - kořeny, natě, rašící na jaře tj. pýr, pampeliška, kopřiva, sedmikráska, podběl, polníček, křen používáme k přípravě pokrmů i čajů, má velkou vitalitu.
pěstovaná - kořenová, kulatá, listová. Kořenovou víc používáme v zimě, denně cibuli, česnek, černý kořen, tuřín, vodnice, celer, mrkev, petržel, pastinák.
Na jaře a na podzim víc používáme kulatou často dýni Hokaido.
Listovou zeleninu použijeme hlavně v létě.
mořská - všechny druhy řas přidáváme do polévek, salátů, pomazánek. Odstraňují z organismu těžké kovy, detoxikují

Omáčky zahušťujeme rozmixovanou zeleninou, zahustíme škrobem.

Picles - nastrouháme jakoukoliv zeleninu, přidáme 1,5% soli promícháme a natlačíme do sklenice. Zatížíme a necháme 3 dny při pokojové teplotě. Potom dáme do ledničky, kde vydrží 2-3 měsíce.

RECEPT:
Na pařáček navrstvíme bílé zelí pokrájené na nudličky a mrkev na proužky nakrájenou a vše mírně osolíme mořskou solí a můžeme posypat trochou tymiánu. Přikryté napařujeme asi 10 -15 minut a podáváme s rýží natural, čočkou a opraženou cibulkou. Ozdobíme lžičkou picles.
K zelí a mrkvi můžeme přidat cibuli a dýni a pomalu napařovat nebo dusit na malém množství vody. Tento pokrm je léčivý hlavně pro slinivku a slezinu.


Téma 4. LUŠTĚNINY

Luštěniny jsou v naší stravě nepostradatelné. Stačí pár lžic denně, ale nekombinujeme je s další bílkovinou (např. čočka s vejcem, fazole s masem – NE), ale s obilovinami a zeleninou (např.kroupy s hrachem, jáhly s čočkou apod. a k tomu zelenina, např.kysané zelí, v létě i zelenina syrová.
Zelenina v této kombinaci dodá pokrmu potřebnou zásaditost. Kombinace luštěnin s obilovinami zajistí tělu tolik žádané kompletní aminokyseliny.
Téměř vždy luštěniny namáčíme, nejlépe přes noc. Namáčet se nemusí jen červená čočka.
Vodu před vařením slijeme a dáme čerstvou na vaření, přidáme saturejku, nebo majoránku a nejlépe pak mořské řasy, které zlepšují stravitelnost luštěnin.Luštěniny přivedeme k varu a ještě před uzavřením tlakového hrnce je pokropíme studenou vodou, čímž zrychlíme změknutí a zlepšíme jejich stravitelnost. Doba varu je u čočky 15-20 min, fazole 30-40min, hrách 30-50min, cizrna 45min a nejdéle se vaří sója 1,5hod. Sůl nebo sojovou omáčku přidáme až nakonec po odtlakování a ještě chvíli provaříme. Místo osolení luštěnin je můžeme dochutit na talíři solenou osmahnutou cibulkou.

Čočka - červená (vařit aspoň 10min), hnědá, zelená. Uvařenou čočku můžeme dát do karbanátků, udělat pomazánku, nebo uvařenou hmotu nalít do formy srnčího hřbetu, vypláchnutého studenou vodou. Pokud do jídla z čočky přidáme cibulku nebo houby, už nemůžeme pokrm skladovat. Nebojíme se experimentovat s kombinacemi. Výborná je červená čočka s kokosem nebo ochucená pokaždé jinak např.kari, uvařenou dýní, placky z rýží apod.

Fazole - omezíme u lidí se zažívacími problémy. Vyjímečné jsou fazole adzuki, vodu před vařením nemusíme slévat, jsou zvlášť léčivé pro ledviny. Používáme různě barevné fazole, každý druh je cenný trochu jiným složením a obsahem aminokyselin. Důležitá je doba namáčení nejlépe přes noc a delší doba vaření a použití tlakového hrnce, raději vždy.

Cizrna - karbanátky tzv. falafel lze dělat i ze syrové naklíčené cizrny, pomazánka humus.

Hrách - je nejméně stravitelný, nepodáváme lidem se zažívacími potížemi. Lze ho dobře uvařený rozmixovat. Dobrý je na pomazánku i karbanátky.

Sója - obsahuje kvalitní bílkoviny, lecitin, fytoestrogeny. Jako vařenou v podobě bobů ji raději nekonzumujeme, ani ve formě sojového rohlíku, či sojové mouky, či sojového masa, je těžko stravitelná (jen vyjímečně). Nejlépe ji konzumujeme ve formě TOFU, TEMPEHu, MISA, nebo NATA. Ideální je sezamová bulka s karbanátkem z NATA, zeleninou a třeba i hořčicí. V 90. letech toto prodávali v Uherském Hradišti a všechny holky, co to jedli měli krásnou pleť ! U TOFU preferujeme formu natural, obsahuje vitamín B12, který neztácí vařením, ani zmražením. MISO pasta je výborná na ochucení a obohacení polévek, obsahuje enzymy, esenciální aminokyseliny a vit.B12.
Sojová omáčka je nejkvalitnější japonská, naše Vitana je produkt kafilérie.
Sušené sojové mléko používáme v malém množství, lepší mléka jsou obilná. Např. kukuřičné, rýžové, pohankové aj. Střídáme druhy. Mléko kravské nepoužíváme raději vůbec, zvlášť u lidí se zdravotními potížemi a stejně zacházíme s masem ( 1x týdně)
Dobré produkty ALFABIO Dobruška, VETO Kladno,biokvalita Dvořák NATO.
Základní info o těchto produktech by přesáhlo rámec tohoto výpisu, každý, kdo má zájem si může na netu popř. v knihách MUDr. Strnadelové: Radost z jídla nebo Radost ze zdravých dětí s CD vyšlo listopad 2010 informace najít.

RECEPT
Prejt z fazolí adzuki a krup. Fazole i kroupy uvaříme do měkka. Na troše oleje zpěníme osolenou cibulku, přidáme česnek, sojovou omáčku, zázvor a majoránku spolu s uvařenými fazolemi a kroupami ( místo krup lze dát vařenou pohanku ). Podusíme podlité trochou vody asi 10 minut a necháme chvíli prostoupit chutě. Můžeme podávat s kyselým zelím. Je to moc dobré a zdravé, dobrou chuť.


Zpět na výpis